Dovolená červen08/EU

Tak konečně se blíží delší výlet, tedy dovolená, do zahraničí. Hranice teda už vlastně ani moc hranicema nejsou především od nás (ČR) na západ, ale i tak je to furt cizina. Takže tenhle výlet naplánovaný po dlouhém roce (dubnové Totes Gebirge-Rakousko nějak nepočítám) vlastně po květnu 07, kdy jsme s Mácou procestovali Alpy, se uskuteční v době od 6.6. do 17.6. Pojedem dodávkou ve čtyřech. Máca, já, moje holka Adrianka a Mácova ségra Šárka. To jakým způsobem proběhne výlet s holkama se uvidí. Je to pro mě premiéra (teda kromě Rumunska a Španělska).
Ani náš plán kam se vydáváme ještě není jasný. Jak je nás víc, každý chce něco jiného. Pro moji finanční situaci je jasnej favorit jih. A všechno kolem s okruhem 3000km. Jak to bude dál se uvidí.

Z deníku. Strana 193

Po dlouhém roce se opět rýsuje cesta mimo ČR.V dubnu jsem sice byl s Nobem a Hadrem, kde to bylo jen na tři dny a navíc (i když jak se to veme) bez větších zážitků. Výstup GrossPriel se nezdařil, díky počasí. Takže Zevl. Teď od 6. – 17.6.08 máme další plán na nějakou delší dovolenou. Jedem Já, Adrianka a Macek se sestrou Šárkou a každej chce něco jiného. Takže se nic neví a to je 2.6. Na výběr je Itálie, Francie, Dánsko, Norsko !! Peněz však není moc uvidíme.
„Tak Dánsko vylučuji s nejvyšší horou 114,3 m.n.m. , my nemá na 12 dní co nabídnout, kromě Legolandu. Můj návrh je Itálie, asi Dolomity, Juval a jiné M.M.M. ( Messner Moutains Museum ), a pak Lago di Garda, Janov (Genova) a pak po pobřeží do Francie, San Tropes atd.. Trochu Alpy a domů. Jenže furt se nic neví, ale to je jedno, jedem.

Tak JEDEM
Kytara
Batoh Adrianky
Můj Batoh
Plachty
Stan
Voda, Pití
Spacáky Karimatky
Vercajk na Lezení, Lano
Jídlo

Je sice už 6.6.08, ale moc dlouho nebude je 23:00 a na odjezd to nevypadá. Jdu se oholit. Vše zbaleno nakoupeno.

1.Díl
Německo – ZugSpitze

Vyrážíme je 7.6.08 0:30 směr Plzeň, auto komplet naloženou půltunou, věcí a lidí. Sedíme tři ve předu, Šárka spí v zadu. 32226.8 KM . Rozvadov
2:30, pár fanoušků (asi 300 jede na EURO – fotbal, hranice jsou, ale bez kontroly. Chvilku prší. Garmisch P. – Eibsee. (P) = Parkoviště. Prší jen se leje, Lanovka i vláček (úzkokolejná zubačka) jsou dost drahý. Cca22E.(předběžný odhad, ale skutečnost byla za jednu osobu 45E) Takže obcházečka a okukávačka jezera, zaparkování na soukromější flek. Teď si u auta postavíme přístřešek. Bliká nám tady INSP….co to je????
12:00 Oběd.Zase řízek a chleba a k tomu teda křen a juice. U jezera stále mrholí, vláčky kolem se míhají. V 16:32 končíme s ZugSpitze s Jezerem Eibsee, které jsme obešli asi za 3 hod. hodně pohodovou chůzí. See (jezero) bylo super, kachny, ostrůvky se sruby, medůzky, pár turistů a dvě jeptišky. Sice neprší, ale i tak bude zítra ošklivo,to je jasný. Nasedáváme do auta jako obvykle tři vepředu. „Je mi blbě, asi z těch řízků“. Jedem na jih.

Ranní příjezd k Zugspitze. Krávy jdou na pastvu. Prší, je kolem 8:00. Tak nějak zevlujeme u auta a v autě. Pak si obhlížíme stanici lanovky a vláček. Nakonec přeparkováváme na lepší flek a hrajeme si s létajícim talířem.
Silnice SS44 přes sedlo 2094 m.n.m v 20:18 Teď zase dolů a jsme kousek od Merána (Merano), kde budeme spát nevíme. Já to dnes neřešim, protože lidi kolem mě to taky neřešej, ale už je mi líp. Díky Colo.No jo sem zas jetej, Bráník v plechu a jablečnej mošt 6% za 3,40.
Jsme na (P) pod Juvalem, kam jsme dorazili kolem 13:00. Průvodce ten samý jako minule, starší s dlouhými vousy a vlasy. Cena byla přijatelná za vstup chtěli 13,50E. Juval jako tenkrát (v loni), akorát k vercajku nás nepustili tak blízko a míň povídání. A přibyla Milarepova poustevna. Při cestě dolů jsme si dali svačinku, pak pivo, ten mošt a atd.. Večeře libovolná. Sálám, chleby, rybičky. Zase piva. Pak večeře. Adriance furt něco nevoní a uráží se a kazí si chvilkama dovolenou. To samé dělá Macek a Šárka a mě to vůbec nebaví. Sem jak mezi dvěma tábory co se neuměj dohodnout. Pomooooc. Jinak je pořád pod mrakem a občas svitne nebo sprchne.

P.S. Kolem 12:00 na začal prudit nějakej dolomiťák s dodávkou a chtěl abychom zabalili stan. „JA, JA – Nicht JA, JA 15 min. – nein 5 min.“ Tak teda balíme. R.Messner přijel meďákem s nějakým klučinou, asi synem a šli na skály. Pak, když se vraceli řešil s tim Tirolákem náš stan, kterej tam už teda nebyl. Vypadal úplně stejně jako na fotkách, ale byl teda menší postavy.
Teď se hrajou karty a Adrianka je někde a něco dělá. Je zadumaná, protože si přečetla výše napsané. No já vokuřuju rádio s německejma hitama . Hlava pobolívá a tak si dám posledního Bráníka. Zítra jdeme lézt. Snad nebude pršet . = 21:45

9.6.

Ráno se opět probouzíme pod Juvalem na „P“. Menší snídaně, včasné sbalení stanu a pak konečně lezení na skále. Pár cest (cca. nej. 23m) a oběd. Po obědě (Lunchmeat – brambory – těstoviny) se jde zase lézt. Další asi tři cesty při nichž zvyšujeme výkony. Cca UIAA 6-7+. Lezeme do šesti Pak vyrážíme na Merano, to si prohlídneme a pojedeme na Bolzano k hradu Firmian.
Merano k večeru bomba. Kupujem si tabák (Samson) a papírky a filtry slim. Pak jízda po dálnici bez poplatku až k Firmianu. Tam na „P“ přímo pod hradem rozbíjíme kolem 21:40 tábor. Stan, večeře, pivo, noční výhled na Bolzano a spát.

10.6.

Megasuperextra hrad s výstavou alpinismu – horolezectví a buddhismu. Hrad je zařazen pod MMM – Messner Moutains Museum. Messner ho má pronajaty na 30 let. Juval vlastní. A pak má další tři muzea – Ortels, Dolomites a Bergvolker (taky hrad).
No je tady plno soch z Himaláje, především s buddhistickou tématikou. Také obrazy hor, Buddhů, fotografie horolezců, vercajk na lezení a jiné. Vstup nás přišel jen na 6E za osobu – sleva díky pokladní ze Slovenska. Celej hrad jsme prošli za necelé tři hodiny. Tzn., že jsme poctivě fotili, studovali a meditovali. Pak oběd na „P“ a město Bolzano. „P“ v podzemí, procházka po městě a košer nákupy: jídlo, pití a hlavně Alpin vercajk. Macek – presky 3x za 200Kč a lano 60m/10 za 99,9E (2500,-), ale vod Mammuta. Roman – kyblík 16E, Grigri (Petzl jistítko) 55E a presky 2x. Adrianka botky za 39E – na lezení od Triopu.

Šárka šla čůrat – hodně pije. Za „P“ platíme 2,7E a směřujeme k Lago di Garda, kde snad bude nějakej Camp. Potřebujem dobrat zásoby vody, dobít baterky a dát si klídek. Z Bolzana vyjíždíme směrem na Trento (50Km). Trento dosaženo v 17:50, kde za dálnici platíme 5,5E, sjíždíme na Lago.
Dojeli jsme až do Arca. Našli jsme kemp ZOO za 37,5E za všechno sakumprdum na jednu noc. Bazén – paráda. Všude kolem skály. Bílé vínko za 3E 2x a salámek. Docela dobrej večer, jsme se s Adriankou nasmáli moc a moc.

11.6.
Ráno jdeme hnedle do bazénu, pak balíme a znova bazén před odjezdem. Po pozeptání se a chvilce chůze jsme u stěny 250m vysoké. Všude cesty, je tu prej i nějaká ferata. Jsem znavenej z bazénu, takže lezu tužku. Stojí mě to pracovní karabinu, protože k jištění tu jsou jen nýty s plaketou a ke kruhu to nedávám. NO takhle podobně lezeme další 4 cesty nejvyšší tak 17m. Ale dobrý, tělo se protáhlo, vercajk z Bolzana se zajel. Pak u „P“ v jednom kempu koukáme chvilku na fotbal (EURO – ČR – POR 1:1, ale prý jsme to prohráli. Potom ještě nákup za 22E v rámku a pak prvních 50E za naftu. Poté podél Lago di Garda – kdy ho máme po levé ruce (s Pikánem a Markusem v roce 2004 jsme jeli na druhé straně). Jedeme až na Salo, kde spíme v sadu či vinici nebo co. V noci bouřka, až se zem otřásá, ale neprší.

12.6.
Vstáváme před osmou a už kolem 9:00 mizíme z vinice. Počásko nic moc. Nálada taky ne. Jede se na poloostrov Sirmione v Lago di Garda. Tam jsme asi v 9:30 až do 11:00 tuším. Nebo tak nějak – NTN (moje nová zkratka). Vodní hrad, uličky s krámkama a zmrzlinou atd. Dáváme si presso a Macek si koupil slaměný klobouk. Pak odjíždíme hledáme nějakej hrad, ale nic, takže šupem na dálnici a rychle na Brescii – Piacenza – Genova cca 280Km. Na sjezdu v Genově platíme 13,60E.

Genova – Janov 15:00 – 18:30 (deník str. 203)
Prohlídka města se nese v náladě pod psa. Adrianka je naštvaná, že musí do města a navíc má vyrážku ze sluníčka na ruce. Procházíme, nějakou hlavní třídou, která začíná náměstím s vítězným obloukem, pak přes náměstí s vodotryskem. Kolem kostelů a katedrál až k přístavu, kde je plno černochů prodávajících boty Nike a jiné kvality a středověká válečná loď obřích rozměrů. Pak zase nahoru úzkou uličkou a na „P“ k autu, kde platíme 4?8E:
Teď jedeme na Savonu a někde se utáboříme. Snad u moře. V autě smrdí meloun. Jinak celou dobu v Janově svítí slunce.
Dojeli jsme kousek před Savonu a v kopci nad silnicí, na malé cestě s výhledem na moře a Janov kempujeme. Popíjíme, kouříme a vaříme. Pak stavba stanu za tmy a spaní. Povrch cesty je, ale silně nerovnej a tak se furt převaluju a ráno se budíme už v 7:30.

13.6.
Bez snídaně vyrážíme do Savony. (na cestu si před nás stoupnul stavař s autem, tak ho prosíme o uvolnění průjezdu) Je vedro a ve městě se Adrianka rozhodne čekat před garáží a vůbec se mnou rozumě nekomunikuje. Tak na ni musím řvát – achjo. No takže sám nakupuju chleba bez chuti – Toscano. Pak rajčata a atd. Poté jsem si v rychlosti prohlížím město (Macek se Šárkou taky – hledali nějakou masku). Zas jedem dál. Musíme na dálnici, protože S1 podél pobřeží je zavřená. Do Andory nás tak stojí 5E. Pak se ubytováváme v Campu del Mare na dvě noci za 66E. Adrianka jede domů, má nás všech dost. Trvá mi 2hod přivést jí zpátky do kempu. Za deště to byla dobrá Itálie. No pak si, ale dáváme pohodičku u vínka a moře. Hledáme kamínky pro mamky. Spát jdeme až kolem 1:00. Já teda úplně našrot. Noc – fouká jak sviň, prší a my spíme jen pod plachtou u auta.

14.6.
Ráno bolehlav, kocka a atd. Ale je modro a slunce hřeje. (pršut –cabata – salát) Kolem 11:00 jsme u moře a koupeme se. Máca ne. Šárka je sama někde ve městě Cervo. Tam jdeme odpoledne. Kostel, uličky, schodiště a výhledy. Samá krása. No a zase kolem 18:00 prší.
Večeříme rýži se sojou, špek a cibule. No asi ještě půjdem zkusit moře. Zejtra musíme vypadnou do 10:00. Vedle nás kempují taliáni z Torina. Taky jsme měli zmrsku za 2E, koupili mastičku na vyrážku za 7,5E. Pouštění draka je na draka.
Tak nakonec jsme s Ňufem blbli na lehátku v moři asi 30min. Moře bylo docela teplý, škoda, že nesvítilo sluníčko. Pak sprcha. Macek načal vodku. (Dneska stejně jako včera lítali kolem pobřeží dvě černý helikoptéry, bez označení – svině z NWO) No a nakonec pizza v pizzerii ve městečku a pak noc s deštěm opět jen pod plachtou.
15.6.
Ráno balíme, nesnídáme. Jdeme se koupat (jen já a Ňuf). Blbneme na lehátku pod mostíkem, kde jsou super vlny. Pak jedem dál. Před hranicema někde u Bordighery zastavujeme u pláže a koupeme se v ještě lepších vlnách než ráno. Bez lehátka by jsme si asi tolik neužili. Pak nás už bolej uši. Následuje nějakej nákup jídla.
Jedem dál až do Monaka. Tam jsme okolo 18:00. Po cestě celkem kolona, tak si dáváme pauzu na „P“ za panelákem. Tam jsme si vzal míč na fotbal. V Monaku nám prohlídka města zabrala asi 2 hodiny. Všude blahobyt a přepych. Extra jachty za miliardy a fára za miliony. Pracháči s modelkama v kasinech a hotelech. Sem tam narážíme na okruh pro formule 1.Město nalepené na skále, takže z parkoviště, které má 14 pater se dostanete rovnou na vlak a atd.. Za „P“ platíme pouhých 0,60E.
Vyplétáme se chvíli z Monaka a pak se ztrácíme v nočním předměstí Nice, kde nemůžeme najít nic na spaní. Hledáme do 22:00, kdy nakonec u dálnice ne Grenoble nacházíme "P“ pro dělníky. My v přístřešku ze zábradlí a plachty, M. a Š. v autě. Po večeři nás trochu postrašili psi, asi hlídací, ale jeden vypadal jak vlk – bojim,bojim. Prší a pak zas ne.

16.6.
Vstáváme brzy. Dělníci přijíždějí. Celkem v klidu, ale rychle máme sbaleno. V blízkém sadu nečešeme třešně a meruňky. Pak se konečně rozhodne, že přes Francii je to domů moc daleko. Nálada je snad nejhorší za celou dobu. Adrianka chce domů. Macek už taky. Šárka si jede svojí.
Vjíždíme do Nice. Nejdřív bloudíme, pak u letiště stojíme, neboť tu TIRáci protestujou proti zdražování nafty. Pak „P“ u silnice podél pláže a rozdělená prohlídka města. My jdeme po pláži až ke skále s pomníkem na sv. války a pak nahoru na skálu, kde je park, výhledy na město a vodopád. Pak dolů, kde zkoušíme kasino, ale chtěj pasy. Na to kašlem kvůli 5E do matu. Takže burger u Mc, nějaký rajčatový koláčky a bageta. Pak krátká koupačka v moři, bez plavek a v 12:00 odjíždíme směr dálnice A8. Opět hádka o rádio – tak ho Máca vypíná a je ticho. Po dálnici až do IT. Pietra Ligure, kde maj bejt skály a kde jsme se chtěli ještě zastavit se odkládají, protože totálně chčije. 16:00, řítíme se po dálnici přes Janov, Alessandriu a Piacenzu na Bresciu a dál na Bolzano. Takže vlastně jedeme domů, tou samou cestou. Možná, ale ještě někde zastavíme. Nějaký Alpy NTN.. Každopádně nafta u Agipu (Gasoline – Diesel – Nafta) za 90E = 60l.
Takže cesta vede opět pod Zugspitze. Před Trentem se střídáme v řízení. Na hranicích s Rakouskem (Brenner) platíme za dálnici poplatek 46,50E. UF. Cože? Takže přes Rakousko jedeme po okreskách na Insbruck (182). Tam bloudíme, pak na (171), která je, ale zavřená, takže musím na dálnici a z té pak na (177) směr Mittenvald a Garmisch P. Kolem 22:00 se opět střídáme a hned na to Macek omylem a nemožností nějak jinak, sráží lišku, která něco žere na silnici. Chudák. Liška. No na „P“ u vláčku na Zugspitze dorážíme v 23:00. Tedy z NICE za 11 hod. Cca. 800Km NTN.. Vařím čínský polívky, stavím stan. A pak spát. Samozřejmě prší a prší a po celou dobu cesty taky pršelo.

17.6.

Návrat GO HOME. Ráno prší . Němčour nás budí, že tam nesmí bejt stan. Prší. V 10:00 NTN vylejzáme. Vajíčka na špeku s kečupem, kafe, cígo. Balíme mokrý věci. Zevlujeme. Zjišťujeme cenu vláčku (45E na osobu – vláček jede do výšky 2600 a pak lanovkou na vrchol Zugspitze a zpátky) Prší. V 12:15 vyrážíme domů. Nach Mnichov 13:21, Regensburg, Rozvadov, Plzeň a Praha 18:46. Stav tachometru 32510.8km. (na začátku 32226.8 Takže jsme najeli celkem 2840Km. O penězích snad radši pomlčím, ale kolem 300E padlo určitě.